Jdi na obsah Jdi na menu

vracenky - dopravní dementno

12. 5. 2005

Obrazek

Červen 1977.

            Autobus ŠM 11 na lince „J“ v plném tempu ke konečné - panelárně, budoucí dominantě nového sídliště. Poslední cestující se tetelí u řidiče a doufá, že po opuštění vozu neutopí botky v říďoučkém jílovitém blátíčku (novoobyvatele sídliště poznávali starousedlíci dole v údolí dle světlehnědě zabarvené špinavé obuvi).

         Po rozorané zabahněné tříproudovce (zůstala tak až do roku 1980) autobusáci v době deště a mokra odmítali jezdit, báli se sešupu z kopce.

         Přicházel-li spořádaný občan po propršené noci k zastávce a místo jedné cedulky s jízdním neřádem viděl cedulky dvě, mohl se na místě otočit a jít do Města po svých. Linka končila už pod kopcem a pěšky byla doprava (a je dodnes) rychlejší.

            Bahnový  tankodrom, po kterém se v určitém asi tříletém období dalo jezdit už pouze v jediném nerozbitém pruhu, byl opraven a při té příležitosti poctěn názvem „třída SNB“.  Tvrdohlavé obyvatelstvo ignorovalo výměnu cedulí u silnice (nikdo také nic oficiálně neoznámil) a tudíž jsme někteří přežili se starým dobrým označením „Okružní“ v dokladech až do převratu v roce 1989.

 

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA