vracenky - koleje, koleje, hrůza mne poleje
Květen 1982.
Jako levná pracovní síla v Městě zeleně a v Ocelovém Městě sloužit. Jako LEPS přiblblý toužit.
Před zápisem do školy muset odpracovat patnáct dní, třeba i výtahářské zkoušky složit. Za mizerný peníz a potom ještě jeden týden zdarma v průběhu školního roku „kdo nemůže ze zdravotních důvodů, není schopen studia“.
Pohled z okna bloku A směrem k mense a bufetu, kde můžeš po večerech dělat zdarma barmana a žít z desetníkových tuzérů „využijte přechodného zvýšení cen“.
Kdo strčil do ruky foťák po těžké noci? Jsi si opilče jist, že to byla ještě ona a ne pouze kamarád „no nefotografuj, když tak pěkně ležíš“?
Jaký tón fotografii dáš, když skutečná barva zpodobněných budov špinavě šedou zdá se? Povedlo se – souhry a barev, poničeného negativu, opileckého pohledu z okna „socialistické ubytování v celé své kráse“.
Nevrátí se.