Jdi na obsah Jdi na menu

vracenky - mír chýším

13. 5. 2003

Obrazek

Březen 1987.

            Stav režimu v letech osmdesátých vykazoval zjevné  známky myšlenkových erozí, kachního kolébání se na místě, ztrátu revolučnosti  a zaujímání obranných posic ve všech sférách života. Jako každá civilisace, překonavší svůj horisont, i totalita začala hromadně budovat okázalé a zbytečné známky moci.

            Nově stavěné „paláce“ OV KSČ a KV KSČ, jejichž překotné budování nastartoval celorepublikový, pražský nadutě hranatý „Pakul“, se začaly koncem osmdesátých let objevovat v každém krajském a okresním městě.

            Jediný, kdo z tohoto faktu profitoval, byly ateliery architektů. Ti mohli odhodit stará klišé a jelikož investici nikdo neomezoval, vyřádili se velmi. Pokud svá snažení nepřehnali, vznikla i slušná, stylová díla.

            Zaplakali většinou historikové a přírodomilové. Rozmáchlým novým palácům  byly vybourávány prostory ve staré zástavbě (viz snímek – Kotěrův mansardový čtyřdomek z r. 1920 je přímým předchůdcem zlínských „kostek“) nebo prokáceny holiny v městských parcích.

            Většina těchto honosných staveb nestihla být předána komunistické moci a po převratu začala sloužit těm, kteří si je doopravdy zaplatili.

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA