vracenky - na šikmé ploše
Červen 1977.
A nejhorší zdá se křivá náves. Buď stromy, nebo domy, nebo rovina náměstí. Vše dohromady nelze. Lípy jsou nejstarší, budiž tedy vše krouceno dle nich.
Po návsi vede vyboulená silnice ze žulových kvádrů. Plný provoz mezi lidi, ať se točí kola a jedinec volá „pomoc!“. V plících olovnaté výpary z laciného benzínu, šaty špinavé od prodírání se auty. Však co je jednotlivec proti kolektivu?
Klidová zóna? K čemu? Pracující má právo zaparkovat svého Moskviče přímo v centru pestrého a barevného života naší vyspělé socialistické společnosti.