Jdi na obsah Jdi na menu

vracenky - náš říjen

1. 6. 2003

Obrazek

prosinec 1989

            Tak po dvaceti letech opět plno vlastenců. Někteří se vynořili, protože již mohou. Někteří proto, že jim nic jiného nezbývá. Bílé vrány minulosti staly se černými vranami přítomnosti. Nyní sedí. Kde a jak budou klásti květiny pro Masaryka?

            Bože můj, pánové, myslíte si, že v lidech vyvoláte pocit ponížení a ukřivděnosti? A i když, že proto couvnou?

            Vaše kytice Masarykův a Štefánikův hrob spíše znesvětí. Náš profesor – vznešený demokrat – ne váš. Jeho štíhlý, bílý prst i po třiapadesáti letech káže: nenadávat, nepřítele nepodceňovat, nezkreslovat, nenafukovat, neslibovat a neprosit. Ani jednu z těchto zásad jste nedodrželi. Těší mne, že za Masarykovy hrůzovlády byste s tímto přístupem nepřežili.

            A já zde doma s máti připili jsme si na to, abychom (řekla přesně: „ aby ses“) se dožili demokracie. Jsem kapánek zvědav, zda si ji vyfackujeme na režimu anebo zda nám ji bude muset někdo dovolit.

Za týden je další Říjen. Zrovna ten ruský. K němu ale nic povídat nebudu.

                                                                      text z října 1988

 

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA