Jdi na obsah Jdi na menu

vracenky - plán

30. 5. 2003

Obrazek

10. srpna 1991.

            Málokdo z lidí, narozených v oněch časech, dovede bez výhrady připustit, že je prostým vývodem státní plánovací komise. Zapomeňte na barevné motýly opylující jarní květy, pilné včeličky a jejich královnu, veškeré to jarní třeštění a milování. Vše podléhalo striktně centrálnímu plánu.

            Plánováno bylo vše – od výroby záchodového papíru až po jadernou energetiku, růst plodin a jejich sklízení, počty inteligentů ve školách (i počty blbců, pochopitelně vyjma stranu a vládu), dokonce i množství narozených a zemřelých.

            Když v časech zářných rudých zítřků obdržel ředitel „Pohřebních služeb Města“ direktivní plán výkonů na dalších pět let, zrudnul vzteky více nežli vlaječka v jeho síni pracovních úspěchů. Indexová metoda plánování (oblíbená forma navyšování výkonu státního hospodářství na papíře – tak o pět až sedm procent za pětiletku) mu předepisovala zvýšit počet pohřebních obřadů v následujícím roce asi o tři procenta.

            Naštvaný až za infarktovou mez řádil v budově ONV a OV KSČ. Zoufale se vykřičel proti lidské tuposti za nejrůznějšími umakartovými dveřmi. Papaláši nakonec uznali, že tento socialistický podnik služeb opravdu nemůže každoročně navyšovat počet mrtvých na okrese. Vymysleli tedy fintu, jak fiktivně zvednout výkony a bylo splněno. Na prémie a odměny, snad i třinácté platy se opět dostalo.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA