vracenky - pouliční blues
Červen 1977.
Až zazněly struny větru v rozestavěném skeletu, až ulicí prohnal vítr změti prachu a ušpiněných papírků, zaslzely přivřené oči a přilepily se ke skleněným hledáčkům – aby nebyla vidět tupá jednotvárnost a zamřenost let sedmdesátých, kdy jsme měli objevovat svět. Svět, který se smrsknul na hodiny občanské a branné výchovy, vnucenou četbu úvodníků stranického tisku a blábolení o úspěších zemědělců při žních.
Svět, který začínající puberťáci viděli prismatem křivého hledáčku sovětského přístroje – i takto se jim zdál přívětivější a poskytoval zapomenutí na stereotypní povinnost poklonkování bezduché průměrnosti šedivých ulic a sivých charakterů.